Neděle 2. července, třetí den

Po včerejší diskotéce se nám z vyhřátých postelí moc nechtělo, ale nakonec nás kolem osmé hodiny přemohl hlad. Po snídani jsme měli chvilku volna, abychom trochu uklidili své pokoje, chatky a stany. Pak už jsme se všichni rozutekli na dopolední program. Sportovci dnes hráli kimball a další týmové hry, angličtináři trénovali mluvení a opakovali si slovíčka, děvčata na tvoření vyráběla motýly a tanečníci začali trénovat první část svého vystoupení. S polednem přišel čas na oběd a pak už jsme si šli na chvilku odpočinout.
Odpoledne jsme zahájili hrou o imunitu. Tentokrát šest statečných, jeden z každého kmene, soutěžili v konzumaci rohlíku. Ten nejrychlejší - člen kmene Masaya - získal pro svůj kmen imunitu tohoto dne. Následně nám každý kmen předvedl svůj kmenový pokřik. Pak už nastal čas, abychom ověřili naše znalosti a schopnosti, které se týkají přežití v přírodě a v nebezpečí. Cestou jsme ale narazili na velice podivné místo. Kolem ohniště jsme objevili zvláštní panenky, na stromech byly podivné znaky... Celé místo bylo zvláštní, chladné, nepříjemné... Naštěstí jsme ale brzy pokračovali dál.
Po večeři jsme se všichni sešli na nástupu. Společně jsme probrali, co se dnes při odpolední hře stalo. Všem se nám to zdálo podezřelé, a tak jsme se nakonec rozhodli, že celou situaci probereme s kamarádem vedoucích, který se zajímá o paranormální jevy. Naštěstí jsme ho zastihli doma, a tak jsme se s ním spojili přes videohovor. Dopodrobna jsme mu popsali celou situaci a doufali jsme, že nám poradí, co máme dělat dál. A skutečně to byl odborník na slovo vzatý. Naznačil, že by se mohlo jednat o duchy, kteří se pokouší navázat s námi kontakt. Promlouvají ale jen s některými vyvolenými. A ty prý poznáme podle znaku, který byl na onom podivném místě. Dále jsme měli podobný znak hledat i v okolí, možná by nás mohl zavést na místo, kde by s námi duchové komunikovali. A skutečně se nám podařilo najít obojí. Znak jsme našli na vedoucí Aničce N. a také na kameni za jídelnou. Přímo od tohoto místa nás dál na cestu lákala světýlka. Dovedla nás až k tajemnému místu uprostřed lesa. Na místě stál náš posvátný totem, zvláštní kamenný oltář, kolem hořely louče. Duchové promluvili skrze Aničku. Co nám řekli?
To už si necháme na zítřek. Teď už všichni dávno spinkáme.
Fotografie ze dneška zde.