8. 7. 2020
Se svitem měsíce v zádech jsme se včera dávno po setmění vydali na záchranu studentky Scorpioru. Tentokrát jsme šli podle sluchu, následovali jsme vlkodlačí vytí. Po cestě temným lesem jsme se dostali na světlejší mýtinu. Uprostřed jsme spatřili pohřešovanou dívku. Kolem ní pobíhal napůl člověk, napůl vlk - vlkodlak Lupin. Štěkal, vrčel, cenil zuby. Nedovolil nám, abychom se byť o malý krůček přiblížili. Z ničeho nic se ale na mýtině objevila temná postava. Za chvíli nám bylo všechno jasné. Byl to Sirius Black, který se vydal na pomoc svému dávnému příteli Remusu Lupinovi. Přeměnil se na psa, odlákal vlkodlaka a dal nám několik vteřin k tomu, abychom děvče odvázali a rychle zmizeli z jeho dohledu. Naštěstí se nám to podařilo bez jediného šrámu.Po noční výpravě jsme si trochu přispali a na snídani jsme šli až po deváté hodině. Krátce po poledni bylo zahájeno finále mistrovství světa ve famfrpálu. Proti sobě se utkali vedoucí Castor Campu a elitní tým z dětských účastníků. Ještě před začátkem zápasu jsme samozřejmě neodolali kurzu sázkového kanceláře a vsadili jsme si na výsledek zápasu. Hra byla napínavá, jeden potlouk létal za druhým, camrál se v jednu chvíli ocitl v jedné bráně, za chvíli už vletěl do brány na straně druhé, zlatonka byla rychlejší než kdy dříve. Těsně před koncem zápasu, kdy byl stav 90:45 pro vedoucí, se zničeho nic ozvaly dvě hlasité rány a na obloze kousek od hřiště se objevilo Znamení zla! U něj stáli dva muži v černých kápích a maskách. Smrtijedi! Všichni jsme se hned ukryli do bezpečí svých komnat.
Když nebezpečí ustalo, sešli jsme se na bradavických pláních s profesorem Brumbálem. Nejprve nás upozornili na hrozící nebezpečí a sílu v jednotě. Pak jsme mohli slavnostně zahájit Turnaj šesti kouzelníků!
Nejprve jsme všichni postupně přistoupili k Ohnivému poháru a do plamene jsme každý hodil naše jméno. Následoval první úkol - boj s draky. Přestože se nám všem docela dařilo, vzácné dračí vejce získala pouze jediná kolej - kolej Panterian.
Po večeři jsme se všichni sešli na nácviku společenských tanců - chystali jsme se totiž na slavnostní ples.
Ten byl zahájen po osmé hodině promenádou profesorského sboru a tanečních párů, následoval slavnostní tanec všech zadaných studentů. Abychom ještě dokončili boj s draky, otevřeli jsme ulovené dračí vejce. To jsme ovšem neměli dělat. Ozval se nesnesitelný křik, který nám skoro až trhal uši. Dračí vejce jsme hned zavřeli a raději jsme se pustili do bujaré oslavy turnaje. Nakonec jsme se přece jenom k dračímu vejci znovu vrátili - nevyřešená hádanka by nám nedala spát. Zkusili jsme vejce otevřít pod vodou a skutečně jsme tentokrát slyšeli něco smysluplného.
„Přijď za námi v ten modrý svět
– nad zemí náš zpěv neslyšet –
a věz, že nám teď propadlo,
co budeš potřebovat dál.
Máš hodinu, jen krátký čas,
abys to z vody získal zas,
pak ti však černé zrcadlo řekne:
Je marné lovit dál.“
Uvidíme, co nám přinese zítřek.
Fotky ze dneška najdete zde.
