6. 7. 2024
Dnes ráno nás opět probudilo sluníčko, a tak se nám vstávalo mnohem lépe než včera. Dopoledne proběhlo jako vždy. Zálesáci chystali dřevo na večerní táborák a trénovali uzly, na tvoření vyráběli postavičky a zvířátka z obalů od vajec, sportovci hráli basket a fotbal a tanečníci trénovali nové kroky. Pak jsme využili krásného počasí a společně jsme se vyfotili s Klíčem v pozadí. Po obědě jsme měli chvilku volna, ale sluníčko nás brzy vylákalo k bazénu. Když jsme se dostatečně vydováděli, bylo načase zjistit, jak si vedeme v našem pátrání. Na středečním celodenním výletě jsme získali tři indicie a dvě jsme již využili. Získali jsme nápovědu od Leonarda Da Vinciho a od Charlese Darwina. Už nám chybí rozluštit jen poslední indicii, a tou je zlatý prsten s nápisem v neznámém jazyce. Nakonec to ovšem bylo jednodušší, než jsme čekali. Člen převorství Kormuni si totiž všimnul, že jedna z vedoucích má na ruce náramek s totožným prstenem ve stříbrné barvě. Nejprve nám nedokázala vysvětlit, kde k prstenu přišla, ale nakonec jsme se všechno dozvěděli. Ukázalo se, že je už dlouhá léta členem Sionského převorství. V osudný pátek se měla se Saunierem sejít, aby jí předal informace o střeženém tajemství, ale všichni už víme, jak to dopadlo. Dřív, než se s kurátorem stihla sejít, se stal obětí člena Opus Veritas, který z něj nejprve chtěl tyto informace vymámit, a když se mu to nepovedlo, dopadl Sauniere tak, jak už víme. A tak se Sionské převorství obrátilo na nás, protože onen důležitý vzkaz předal právě nám. Ale zpět k našemu dnešnímu úkolu. Abychom prokázali, že skutečně zvládneme tajemství ochránit, musíme ještě prokázat naše fyzické schopnosti. Každý z nás byl prozkoušen v tanečních krocích a bojových pozicích. Nemyslete si, že to byla jednoduchá záležitost. Poměrně jsme se u toho zapotili a někteří z nás se ani v daném limitu nestihli naučit všechny pohyby. Na druhou stranu jsme ovšem měli ještě trochu času na večerní koupačku v bazénu. Po večeři jsme měli chvilku volna a kolem osmé hodiny jsme se sešli u táboráku. Všichni jsme si stihli opéct buřtík, ale pak nás od ohně vyhnal déšť. A protože se ukázalo, že to nebude žádná rychlá přeháňka, nakonec jsme se pomalu vydali do pelíšku. Fotky najdete zde.
