6. 7. 2025
Do dnešního rána nás probudila trochu zatažená obloha, ale to nám rozhodně nemohlo zkazit náladu. Ihned po snídani jsme se s nadšením vydali za velkým náčelníkem. Ani nevíte, jakou máme radost, že jsme se s ním shledali. Znamená to totiž, že už se pomalu uzdravuje z napadení bílými tvářemi. A ačkoliv na první pohled vypadal skoro v pořádku, nemohli jsme si nevšimnout obvazů na těle a především zhoršení jeho paměti a mysli. Vypadá to, že na něm útok zanechal poměrně velké šrámy nejen na těle, ale i na duši. Snad se velký náčelník brzy vrátí do své kondice. Vyprávěl nám o tom, co se mu přihodilo, ale raději bychom o těch hrůzách už dál nechtěli mluvit. Neskrýval však nadšení z toho, že se nám povedlo získat všechny části mapy k pokladu zpět. A připomněl nám, že to vypadá, jako by nám v tuto chvíli zbývalo získat už jen poslední část. Po seanci u náčelníka jsme se dnes všichni vydali na společné cvičení k jezeru. Část z nás toho využila a před cestou zpět do tábora se ještě vykoupali, další vodní nezmaři pak zkusili vodu v bazénu. Po obědě jsme opět chvilku odpočívali a, asi tomu nebudete věřit, většina z nás ve volné chvíli napsala pohled či dopis domů. Tak snad pozdravy přijdou dříve, než se vrátíme. Někteří z nás se v poledním klidu vydali na lov dalších bobříků. Když jsme se sešli všichni, seznámili jsme se s náčelnicí osmého kmene - kmene, který má poslední část mapy k indiánskému pokladu. Přišla za námi náčelnice z kmene Irokézů. Jak už jsme zjistili od předchozích kmenů, i pro Irokéze byl lov zvířat důležitou součástí jejich života. Nejednalo se jen o získání potravy. Ulovená zvířata pro ně byla posvátná a jednali s nimi s úctou a vděčností. Zkouška k poslednímu kousku mapy spočívala v lovu několika druhů zvířat včetně veverek, medvědů či lososů, zároveň jsme ale otestovali i naše znalosti ze zoologie a botaniky. Po večeři jsme získali mapu od kmene Irokézů a hned jsme ji běželi ukázat velkému náčelníkovi. Konečně jsme se dostali k tomu, že jsme mohli mapu kompletně poskládat. Ale po složení přišlo zklamání. Na mapě totiž není jediná zmínka o tom, kudy bychom se k pokladu mohli vydat či kde přesně ho máme hledat. Naštěstí jsme si natolik spřátelili velkého náčelníka, že se spojil s duchy svých předků, kteří mu napověděli alespoň směr a místo, odkud se k pokladu můžeme vydat. Zatím ale bohužel nemáme více informací. Pomalu už nás tlačí čas, budeme dělat vše pro to, abychom poklad stihli vyzvednout dřív, než budeme muset odjet. Večer už nás ale čekala jiná zábava. Všichni jsme se sešli na slavnostním předávání Oscarů, kde jsme i poprvé viděli naše celovečerní trháky. Nebojte, už brzy se na ně budete moct podívat i vy. Odkazy doplníme hned, jak se nám povede naše bijáky nahrát.Po předávání Oscarů jsme se vydali do peřin. Musíme přece nabrat síly na další hledání. Tak nám držte palce.
Fotogalerie zde.
