5. 7. 2025
A je načase povědět vám, co se stalo včera v noci. Když na tábor padla hustá tma, vyrazili jsme na cestu k Mrtvému jezeru do tábořiště bílých tváří, abychom získali zpět naše poctivě vydřené části mapy k pokladu. V bezpečné vzdálenosti jsme se rozdělili podle kmenů a postupně jsme se vydali až k jejich stanům a ohni. Šli jsme potichu, aby nás neslyšeli, a v těch nejnáročnějších úsecích jsme se i plížili a skrývali před zraky jejich strážců. Podařilo se nám všem se dostat až těsně k nim, slyšeli jsme, o čem si povídají, co chystají k jídlu, kdy pijí a míchají naběračkou v hrnci. Ve svých rozhovorech se vrátili i k tomu, co dnes provedli našemu velkému náčelníkovi a nezapomněli opakovaně zmínit, jak se těší na to, až ukradnou velký indiánský poklad. To nás rozohnilo ještě víc, ale zachovali jsme si chladnou hlavu. Po řádném promyšlení a vytipování té nejvhodnější chvíle postupně každý kmen proběhl přes tábořiště bílých tváří a všem se nám podařilo kus mapy získat zpět. Nebylo to vždy zcela nepozorovaně, všimli si nás, ale naštěstí jsme jim všichni zvládli uprchnout. A tak jsme ještě před půlnocí byli v bezpečí našeho tábořiště i se všemi ukradenými částmi mapy. A po napínavém dobrodružství jsme se uchýlili do postelí. Naše dnešní ráno pak běželo jako vždy. Po budíčku jsme si trochu poklidili a vyrazili jsme na snídani. Dopoledne jsme se rozutekli na naše programy. Na tvoření vyráběli origami, sportovci hráli různé běhací hry a zálesáci dnes ověřovali schopnost rozdělání ohně s pomocí křesadla, učili se orientaci v mapě a vyzkoušeli si uvázat několik uzlů. Po obědě jsme si užili chvilku volna, část z nás ho využila na ukořistění bobříka z lukostřelectví. Odpoledne nás navštívil náčelník z kmene Siouxů. Krátce nám představil tradice a zvyky svého kmene a dlouze mluvil o tom, jak moc pro jeho kmen odjakživa znamenali bizoni. Vysvětlil nám, že pro ně toto majestátní zvíře neznamená jen hlavní zdroj obživy, ale také posvátné zvíře, kterého uctívají a váží si a využijí každou část bizoního těla. Náš úkol byl pak jasný - sami jsme si museli vyzkoušet lov bizonů. Poměrně rychle jsme se naučili specifický způsob lovu a pak už jsme na lovišti klátili jednoho bizona za druhým. Vítěznými lovci se stali indiání z kmene Sedící bizon. Po splnění úkolu od náčelníka Siouxů jsme všichni zašli do umýváren a dali jsme si poctivou sprchu. A po večeři jsme se ještě sešli u soutěže Máme rádi Česko. Na jeden den toho bylo až až, nemyslíte? Teď už dávno spokojeně spinkáme.Fotogalerie zde.
