29. 6. 2025
Včerejší diskotéka nás skutečně trochu unavila, a tak jsme dneska leželi v postýlkách až do budíčku. Plní energie jsme se pak hned vydali na snídani, vyčistili si zoubky a trochu poklidili pokojíčky a chatky. Na dopoledním programu se zálesáci učili rozdělávat oheň, na tvoření vyráběli lapače snů a sportovci hráli turnaj ve frisbee. Po chutném obědě jsme si chviličku odpočinuli a nabrali jsme síly na dnešní setkání s kmenem Athabascanů. Když jsme v táboře našli jejich náčelnici, vyprávěla nám nejprve o historii svého lidu a následně nám zde zanechala nápovědu k tomu, jak můžeme získat část mapy, kterou střeží právě její kmen. Rozluštění hádanky nám dalo docela zabrat a část z nás během toho objevila takové pozice svého těla, jaké snad ani dříve nikdy nevyužila. Nakonec se nám to ale podařilo a všichni jsme se postupně vydali k potoku u jezera. Tam už na nás čekal jednoduše znějící a náročněji proveditelný úkol - téměř po kolena ve vodě jsme se snažili ze zlatonosného potoka dostat co nejvíce zlatých kamínků a plíšků, abychom náčelnici Athabascanů dokázali, že právě my jsme ti, co zvládnou jejich pradávný indiánský poklad najít a ochránit. Když jsme po nějaké době snad všechen drahocenný kov ze dna (a také bahna) potoka vylovili, předali jsme ho náčelnici tak akorát dost, aby nám mapu darovala. Největší zásluhu a kopu zlata získali idiáni z kmene Mlčící jestřáb. Tato skutečnost neunikla ani vševědoucímu velkému náčelníkovi. A tak dnes opět tento kmene získal největší počet zářezů do záznamu úspěchů. Mimochodem, po výpravě za zlatem nám zbylo trochu času, část z nás se vykoupala v jezeře i v bazénu a část se zatím slunila na dekách kolem vody. Po večeři jsme se ještě zapojili do výzvy Ulov jídlo, při které jsme se opět trochu zapotili. A pak už jsme se po pečlivé hygieně vydali na kutě.Fotogalerie zde.
