3. 7. 2026
Dnešní ráno bylo trochu chladnější, ale alespoň nám nepršelo a sucho vydrželo celý den. Už ráno jsme zjistili, že nás dneska čeká cesta za hejkalem. Dopoledne jsme se věnovali každodenním zálibám. Sportovci dnes hráli složité míčové hry, na tvoření vyráběli herbář a zálesáci vyráběli nosítka pro raněné.Po obědě jsme si chvilku dáchli, abychom nabrali síly na lov strašidla. Už včera jsme o hejkalovi ledacos zjistili. Jeho jméno je odvozeno od děsivého volání, které vydává. Obzvlášť nebezpečné je na jeho volání odpovídat. To se pak člověk se zlou potáže. Naším úkolem bylo ve dvojicích pantomimou předvést zadané přísloví tak, aby ho zbytek týmu pochopil. Ale protože jsme se pohybovali na území hejkala, museli jsme být téměř potichu, mohli jsme se spolu radit jen šeptem. A když se jednou za čas hejkal přiblížil a volal na nás, všichni jsme ztichli úplně, aby nás hejkal nepřemohl. Náš úkol nebyl tak jednoduchý, jak se může zdát, ale docela se nám dařilo vytvářet přísloví nová. Jen tak pro zajímavost přidáváme pár těch nejlepších.
Stará láska, holé neštěstí. (Stará láska nerezaví.)
Od cizích lidí si neber bonbóny. (Z cizího krev neteče.)
Vyzvracet si srdce. (Co na srdci, to na jazyku.)
Dům se počítá. (Co je doma, to se počítá.)
Nevědomí pomáhá spánku. (Nevědomost hříchu nečiní.)
Nemlať do země, ať se nespálíš. (Nehas, co tě nepálí.)
Během našeho úkolu jsme ale v lese našli recept na pradávný lektvar, který nám pomůže přemoct hejkala. Ale kde sehnat suroviny? Potřebujeme vodu z ledovce, prach z vílích křídel a drcené dračí zuby. To nikdo z nás po kapsách běžně nenosí. Naštěstí jsme ale v táboře našli doupě Báby kořenářky. Odvážili jsme se tam podívat a našli jsme tam vše, co jsme potřebovali včetně kotlíku a pipet na odměření surovin. Po večeří jsme se tam postupně všichni vypravili. Každý tým připravil svůj lektvar, pak jsme vzorky všech čtyř lektvarů dali dohromady do kotlíku, zavřeli jsme za sebou dveře doupěte a čekali jsme, co se stane. Po chvíli ticha se ozvalo hlučné bouchání do dveří a křik. Když hlukot ustal, odvážili jsme se znovu se podívat dovnitř. Na místě, kde jsme nechali naše lektvary, stála soška hejkala. Vypadá to, že se nám povedlo zastavit první z Moraniných strašidel.
Večer jsme se všichni účastnili soutěžě Vabank se Slávkem Bourou a Markétou Majerovou. Večer byl plný menších her, které prověřily rychlost, obratnost i znalosti soutěžících. Soutěžící se zapotili u oblékání během pinkání balonku, trochu pohořeli při malování na záda - z domečku všichni udělali sluníčko. Zároveň využili strategické schopnosti, kdy sázeli na jednotlivé soutěžící a mohli tak získat velké množství bodů, anebo také přijít o všechno. Nakonec zvítězil tým Lovců.
Teď už úplně vyčerpaní čerpáme energii na další den a boj s dalším strašidlem.
Tak nám držte palce!
Čtvrtý den zde.
