Neděle 12. července

Poslední den na Castor Campu. Po včerejší diskotéce se nám z vyhřátých postelí moc nechtělo, ale nakonec jsme se sešli na snídani. Zabalili jsme si poslední kousky z agentské výbavy, uklidili naše ubikace a pomalu jsme se přichystali na odjezd. Autobus už byl dávno připravený, stačilo jen naložit všechny kufry, ujistit se, že jsme všichni, a mohli jsme jet.

Těšili jsme se domů, ale na druhou stranu se nám moc nechtělo odjíždět. Před půl jedenáctou jsme se všichni usadili na svých místech a mohli jsme jet zpět do Prahy. A zbytek? Ten už znáte. Příjezd na Černý Most, rozloučení s generály a ostatními agenty, poslední pozdravy. Pak snad už jen vyprávění táborových zážitků a detailů z pátrání.

Ještě nám dovolte několik slov závěrem, tentokrát především z pohledu našeho týmu. Máme za sebou druhý ročník Castor Campu. Ani se nám nechce věřit, že to tak rychle uteklo. Zdá se nám, jako bychom se teprve nedávno vrátili z toho prvního a tento jsme začali plánovat.

Tentokrát jsme měli vše mnohem jednodušší. Stačilo jen vybrat datum, určit počet dětí, připravit celotáborovou hru, vymyslet večerní programy,... I tak jsme před sebou měli dost práce. Na podzim jsme se rozhodli, že oproti prvnímu ročníku navýšíme kapacitu tábora, a tak jsme se začali těšit na Castor Camp s šedesáti dětmi. Stejně jako loni to ale nakonec dopadlo ještě trochu jinak. Neuplynuly ani dva měsíce ode dne, kdy jsme začali přijímat přihlášky, a měli jsme více jak polovinu míst obsazených. Na jaře jsme ještě domluvili několik málo míst navíc, a tak jsme nakonec na táboře měli 74 dětí.
Abychom všechno krásně zvládli, potřebovali jsme také doplnit náš táborový tým. Posily Castor Campu už všichni znáte - Sváťa Urbanová, Leoš Kořený a Matouš Hodek. Lepší tým jsme si snad ani nemohli přát.

Už od ledna jsme se začali scházet nad přípravami tábora, plánovali jsme, chystali jsme hry a přemýšleli jsme, čím ještě můžeme celý pobyt vylepšit.
Nakonec jsme vymysleli několik novinek. Hned na začátku pobytu za námi přijeli kluci ze sdružení První Pomoc. Maskování figurantů bylo dokonalé a především díky jejich pomoci jsme si s dětmi prošli několik modelových situací a ukázali si, jak při nich jednat. Navíc pro nejstarší účastníky přichystali i fingovanou dopravní nehodu. Tam jsme sledovali pohotovost všech zachránců, jejich schopnost rozhodování. A že jim to šlo skutečně skvěle! Snad jejich výkonu napomohla i věrohodnost celé situace.

Dalšími hosty Castor Campu byli členové kapely Holden Caulfield. Ti se jako porotci zapojili do soutěž Castor hledá talent. Odbornější porotu bychom těžko hledali. A mimochodem, všichni tři hudebníci se na tábor vrátili ještě na jeden z dalších večerů.
Dokonalým zážitkem pro všechny účastníky i vedoucí byla také návštěva dívčí kapely Basix. Děvčata přijela především díky naší vedoucí Aničce L., která s nimi působila jako AquaBabes. Basix zazpívaly dvě skladby a všichni jsme se pak naučili základní kroky k jejich hitu Neříkej mi bejby. Když holky všem rozdaly podepsané fotky, konalo se ještě společné focení.
Ve spolupráci s druhým táborem jsme uspořádali rugbyový zápas mezi vedoucími, přichystali jsme i variantu Colour runu...

Když jsme chystali tento ročník, měli jsme jasný cíl. Udělat takový tábor, který by bavil děti, vedoucí i rodiče. My jsme si pobyt moc užili a doufáme, že na tom podobně byli i všichni ostatní.

Rádi bychom za celý tým vedoucích CC poděkovali všem, kteří nás při přípravě tábora podporovali a pomohli nám s jeho realizací.

Snad se nám povedlo alespoň částečně splnit představy a očekávání všech.