Pátek 1. července

Nový den přišel dříve, než jsme čekali. Nad ránem jsme se všichni vydali na rychlou obhlídku táborového areálu. Rozdělili jsme se na čtyři skupiny a každá se vydala jiným směrem. Abychom všichni věděli, co se okolo nás děje, sešli jsme se v jídelně. Tam jsme vyslechli hlášení všech hlídek.
První dvě hlídky na své cestě nepotkaly nic zvláštního. Zajímavější hlášení přinesly poslední dvě hlídky. Jedna z nich po cestě potkala muže v černém hábitu, který jim do ruky předal svitek s mapou. Druhá hlídka měla ještě zajímavější zážitek. Ten samý muž v černém hábitu s nimi mluvil. Pověděl jim, jak se jmenuje, ale to už bohužel všichni zapomněli. Co se ale nedalo zapomenout, byla jeho další slova. Vyzval je, aby se následujícího dne všichni dostavili na určené místo okolo desáté hodiny. Někteří z hlídky dokonce tvrdili, že muž, se kterým mluvili, byl upír.
Po hlášení jsme si všimli, že má většina z nás na těle zvláštní znamení, jakousi značku. Prozkoumali jsme, jak vypadají, a odebrali jsme se do postelí. Do budíčku zbývalo ještě docela dost času.
Po snídani jsme se sešli na nástupu a zjistili jsme, že znaky, které jsme v noci objevili, nás ve skutečnosti dělí do šesti oddílů. Řádně jsme prozkoumali mapu a usoudili jsme, že bychom měli večer zajít na místo, které v ní bylo vyznačené. Možná uvidíme něco zajímavého...
Pak jsme se už ve skupinách odebrali na dopolední program. Sportovci hráli beach rugby, volejbal, basketbal a fotbal. Tanečníci začali nacvičovat první variace, angličtináři se po úvodním představení pustili do konverzace a hráli několik her na slovíčka. Na tvoření vyráběli žabičky z kamenů.
Po dopoledním programu jsme si dali chviličku volna a pak jsme šli na oběd. Polední klid nás samozřejmě neminul. Bylo krásně, a tak jsme někteří odpočívali venku.
Odpoledne jsme se na nástupu rozhodli, že bychom místo, kam se máme vydat večer, mohli předem prozkoumat. Vydali jsme se podle mapy na sever a brzy jsme dorazili na místo. Zde jsme si každý oddíl postavili úkryt, abychom večerní dění mohli sledovat, aniž by nás někdo spatřil. Když jsme byli s dílem spokojení, vrátili jsme se zpět do tábora. Tady už na nás čekal další program. Každý z nás si upletl náramek v barvách svého týmu. Některým se dařil, a tak byli rychle hotoví, jiní si výrobu náramků užívali delší dobu.
Když jsme je konečně všichni domotali, byl už čas na večeři. Po ní jsme si dali chvilku oddychu a pak nás čekala další kreativní činnost - každý oddíl si nakreslil svou vlajku.
Po druhé večeři jsme se konečně vydali na cestu za nočním dobrodružstvím. Abychom byli co nejméně vidět, oblékli jsme se do tmavého a dokonce jsme si i vzpomněli na maskovací dovednosti, které jsme se učili na minulém ročníku Castor Campu. Cíl cesty nám byl jasný, cestu jsme prošli už odpoledne. Na místo jsme se dostali, když už na okolní krajinu padla tma. Schovali jsme se do připravených úkrytů a čekali jsme, co se stane. Scéna před námi byla osvícená loučemi a několika svíčkami. Po chvíli se lesem začal rozléhat zpěv. Napjatě jsme sledovali, co se bude dít. Po chvíli zpěv přerušil ženský křik. Až v tu chvíli jsme si všimli, že mezi loučemi je v lese rakev. Z ní najednou vystoupila ženská postava. Po chvíli postava zmizela v lese.
Vedoucí prozkoumali, jestli už je místo bezpečné a můžeme vše blíže prozkoumat. V rakvi jsme našli několik předmětů: bílé rukavičky, prsten, sklenku, sošku egyptského boha, knihu, náhrdelník ve tvaru srdce, zvláštní fotografii a malé ampulky s červenou tekutinou. Vše jsme vzali s sebou do tábora.
V táboře jsme ještě našli pergamenové svitky. Zjistili jsme, že to jsou zápisky z kroniky. Přestože jsme si je rychle přečetli, raději se na ně podíváme ještě zítra. Pak podáme informace o tom, co jsme se z nich dozvěděli.
Teď už ale dávno ležíme v posteli a odpočíváme po náročném dni.

Fotografie z prvního dne najdete zde.
Fotografie ze dneška zde.